S pohybem dětí je potřeba něco udělat, říká gymnazista, který ke kolu motivuje i pedagogy

S pohybem dětí je potřeba něco udělat, říká gymnazista, který ke kolu motivuje i pedagogy
4. 5. 2021

Tadeáš Vylita jezdí na kole do školy už od svých dvanácti let. Hraje závodně volejbal a letos, když studuje prvním rokem na Akademickém gymnáziu Štěpánská, se přidává k výzvě Do práce/školy na kole. Podobnou akci si už dávno přál zorganizovat sám. Kromě toho je místopředsedou Národního studentského odboje, nové studentské organizace, která chce zlepšit komunikaci v českém školství, utvářet vzdělávací akce a projekty, dávat šanci být aktivní i ostatním studentům a také více rozhýbat děti. Nemohli jsme jinak než ho podrobně vyzpovídat, protože jeho elán je doslova nakažlivý. 

Jak a kdy jsi se dozvěděl o výzvě Do práce na kole?

Teprve teď před pár dny jsem na ní narazil na Instagramu a rozhodně mě zaujala, protože jsem o takové iniciativě přemýšlel už dlouho. Teď, když jsem zjistil, jak dlouho a v jak obrovském rozsahu funguje, tak mi nezbývá než smeknout a připojit se k ní také. Vlastně se divím, že jsem na výzvu nenarazil dřív.

 

Ty jsi v prvním ročníku gymnázia, místo do práce jezdíš na kole asi spíš do školy…

Jezdil jsem v podstatě celý druhý stupeň na základku a teď, když jsem na střední, tak v tom pokračuju. Střídal jsem kolo a brusle, protože jsem to do školy měl asi tři kilometry, takže nic hrozného. U nás ve škole byla možnost kolo zaparkovat a zamknout si ho. Za svůj osobní úspěch považuju, že jsem k tomu dokázat namotivovat i bývalé spolužáky. A taky to, že když dneska přijdu na svou bývalou základku, tak vidím, že tam kola zaparkovaná jsou. Žáků i učitelů. Z toho mám největší radost.

Tobě se povedlo přesvědčit i pedagogy, aby začali jezdit na kole?

Ano, to bylo zajímavé. Někteří říkali rovnou, že je to skvělý nápad. Ale třeba paní profesorka fyziky, když mě viděla na Bořislavce projíždět křižovatkou, tak mi říkala: „Tadeáši, to je ale docela nebezpečné, že se nebojíš.“ A já na to, že když si člověk dává pozor, tak je to v pohodě. No a asi o týden později jsem viděl přijíždět její kolegyni. A to jela z Bohnic a ještě přívozem.

Kromě aktivismu se Tadeáš věnuje intenzivně také volejbalu

A dneska, první pracovní den výzvy, už jsi jel?

Ano, já mám totiž takovou osobní výzvu, že v květnu, červnu a září si každý den trochu přivstanu a jedu ještě před školou desetikilometrový ranní okruh. Takže dneska jsem byl poprvé a už jsem si také nahrál trasu. Je to skvěle zorganizovaná iniciativa a fakt si ji moc cením. Je mi jasné, že je za ní spousta práce.

Kam tedy jezdíš, když není škola?

Kde se dá. Přečetl jsem autobiografii Grety Thunberg, která bojuje proti změně klimatu, a to mě namotivovalo k tomu, jezdit na kole co nejvíc. Auto a MHD se snažím využívat úplně minimálně. Jezdím po Praze i na výlety. Mám takový okruh přes Braník, Michli, Vršovice, Žižkov, Karlín a pak zase zpátky přes Střešovice a Petřiny. Využívám všechny cyklostezky, které jsou k dipozici.

Tvůj aktivismus se ale zdaleka netýká jen udržitelné dopravy. Jsi aktivní také v oblasti školství…

Jsem místopředsedou organizace, která se jmenuje Národní studentský odboj a začala fungovat počátkem tohoto roku. A musím upozornit, že slovo odboj neznamená, že chceme někoho svrhávat nebo pořádat demonstrace. To slovo je tam proto, aby bylo jasné, že to myslíme vážně a opravdu chceme se školstvím něco udělat. Když se bavíme o sportu, tak třeba tělesná výchova je obrovský problém. Děti se musí více hýbat a to nejen ve škole. Pak je tu potřeba modernizace školství a další věci. Vše je ale teprve na začátku a vše budeme nejprve projednávat s odborníky.

Každé ráno před školou si dává desetikilometrový okruh

Co je konkrétně špatně s tělesnou výchovou?

Teď nebudu mluvit za celou organizaci, ale čistě můj názor je, že je jí zoufale málo. Pohybu by ve školách mělo být daleko více. Problém je ta hodinová dotace, že na něj není čas. U nás na základní škole jsme chodili ve čtvrté a páté třídě na dopravní hřiště, kde jsme se učili třeba jezdit na kole. Ale umím si představit nějakou kampaň nebo iniciativu nad rámec výuky. Na základní škole Hanspaulka, kam jsem 9 let chodil, se toho tělocvikáři zhostili na výbornou. Připravují Hanspaulský školní pohár a vymýšlejí všelijaké aktivity a výzvy, aby se žáci hýbali. Bohužel se žáků zapojuje málo… Toto je ale cesta, něco, co by děti přimělo, aby fakt vyjely, ať už na kole, bruslích, lyžích… Hlavně, že se budou hýbat. Někteří moji spolužáci jezdili autem nebo MHD i dva kilometry. To by bylo na kole i rychlejší.

Pandemie tomu nedostatku pohybu u dětí taky nepomohla…

Rozhodně, když jsme rok zavření doma, je opravdu čas zasáhnout a něco s tím udělat. Já to vidím na mé mladší sestře, kterou jsem tedy sem tam někam vytáhl. Ale když chybí motivace, tak je to těžké. Dneska si chodí jen tak začutat s kamarády jen málokteré dítě.

A to byla motivace pro založení Národního studentského odboje?

Ne, to ne. My máme tým zaměřený na sport, který organizuje různé sportovní aktivity, ale ta původní myšlenka vznikla už před rokem. Spolek funguje od června 2020. Oficiálně jsme ale začali až 1. ledna. Chtěli jsme přijít s organizací, která nebude nikoho exkludovat. Jsme tu pro všechny a jsme tu proto, abychom pomáhali žákům a studentům být aktivní a rozvíjet svoje silné stránky. A díky tomu, že dáváme příležitost všem, se učíme mnoho věcí a dovedností. Do budoucna nám toto dá strašně moc.

Takže k vám může přijít každý student nebo žačka a začít prosazovat jakoukoliv agendu?

Pokud ten nápad, projekt či cokoli jiného bude dávat smysl a uvidíme v tom potenciál, tak ano. A my mu nabídneme zázemí, ať už finanční, tak organizační. Když má člověk nápad, může s ním přijít a my mu pomůžeme s jeho realizací.

Je mu šestnáct a rád by zaktivizoval své vrstevníky nejen k ježdění na kole

Jak se to celé vlastně seběhlo?

Prvotní impulz přišel od našeho pana předsedy Honzy Němečka, který byl v Národním parlamentu dětí a mládeže za Zlínský kraj. Já jsem zase organizoval se dvěma kamarádkami celorepublikový projekt Byznysování, který se zaměřuje na žáky II. stupně základních škol. Účastníci vytvoří fiktivní firmu, udělají si prezentaci a vyzkouší si, jak takové podnikání teoreticky funguje. No a Honza mě oslovil, jestli to nechci dělat v rámci Národního studentského odboje. Od 1. ledna tedy nabíráme nové členy. Fungujeme v 7 týmech, z čehož si 3 vytvořili sami členové. Musím ale říci, že před rokem by mě vůbec nenapadlo, že se teď o něčem takovém budeme bavit.

Dá se nějak obecně shrnout, v čem je největší problém českého školství?

Za naši organizaci určitě chybí hlavně komunikace MŠMT se studenty a vůbec napříč celým školstvím. Dále je nutná také modernizace našeho školství. Když se podíváte třeba na skandinávské školství, tak vám vyjde, že to naše žije tak v roce 1991. Názory odborníků ale teprve sbíráme a já jako student 1. ročníku střední školy asi těžko můžu kritizovat způsob, jakým se vzdělávají studenti pedagogických fakult. Podle mě je ale často problém i postoj samotných žáků. Což se v době distančního vzdělávání dost těžko mění.

To můžu jako matka žáka 5. třídy jedině potvrdit…

Myslím, že je důležité žáky motivovat, aby měli zájem pro školu něco dělat. Já jsem na základce seděl v učebně každý den ještě dvě hodiny po vyučování, protože jsem měl ke škole a učitelům vztah. Což je samozřejmě složité. Honza teď pojede na dva roky studovat do Dánska, tak třeba přiveze nějaké zkušenosti a metody, jak na to.

Myslíš, že členství ve vaší organizaci to může změnit?

U nás existuje tzv. aktivní a pasivní členství. Pasivní členové se pouze přihlásí na našich stránkách www.nsocz.com a pak jim jen do mailu chodí pozvánky na různé workshopy a události. Svým členstvím ale významně podporují naši organizaci. Teď třeba běží série workshopů Škola 2.0, kde se různí odborníci snaží studentům předat znalosti, co se ve škole nenaučili, ale v životě budou potřebovat. Tento projekt je hlavně pro studenty a probíhá zdarma.

Aktivní členové se přidají k jednomu nebo i více týmům a rozvíjejí se. V prezentačních dovednostech, komunikaci, dělení práce atd. Tým Sporty, a to říkám hlavně proto, že tenhle článek asi uvidí hlavně nadšenci do cyklistiky, určitě rád přivítá další nadšence z řad studentů – od základek po vysokoškoláky.

 

 

 

 

 

Cyklozaměstnavatel roku chce pro své lidi ještě lepší infrastrukturu. Podporujeme jeho úsilí

Cyklozaměstnavatel roku chce pro své lidi ještě lepší infrastrukturu. Podporujeme jeho úsilí

Letošní celorepublikový Cyklozaměstnavatel roku, Skupina ÚJV z Řeže, získal spolu s titulem i certifikát s evropským standardem Certifikovaný cyklozaměstnavatel, který do Česka přinesla Nadace Partnerství. To sice Milana Miku, vedoucího…
Výsledky Zářijové výzvy. Urazili jsme přes 200 tisíc kilometrů!

Výsledky Zářijové výzvy. Urazili jsme přes 200 tisíc kilometrů!

Zářijová výzva Do práce na kole je za námi a my můžeme s jistotou říct, že byla úspěšná. Výzva, kterou pořádáme každoročně v rámci Evropského týdne mobility, hodnotí jen jednu…
Oslavte s námi Světový den cyklistiky a bezpečný odstup 1,5 metru

Oslavte s námi Světový den cyklistiky a bezpečný odstup 1,5 metru

První říjnový den patří všem ženám i mužům na kolech, celosvětově se totiž slaví Mezinárodní den cyklistiky. Letos máme k oslavě udržitelné mobility ještě o jeden důvod víc. A tím…
Výzvu pořádá
auto*mat
Generální partner
GLS
Národní partneři
Mediální partneři