„Pro mě je to tady ráj.“ Španělské město, které se před více než dvaceti lety zbavilo aut - Do práce na kole

„Pro mě je to tady ráj.“ Španělské město, které se před více než dvaceti lety zbavilo aut

„Pro mě je to tady ráj.“ Španělské město, které se před více než dvaceti lety zbavilo aut
8. 6. 2022

Představte si město bez konstantního hluku motorů a bez popílku na parapetech, ale za to s čistým vzduchem a všudypřítomným zpěvem ptáků a ulicemi, na kterých je radost jen tak vysedávat a klábosit se sousedy. Zhmotněním přesně takové představy je španělská Pontevedra.

Navzdory stereotypním představám o hlučných Španělech lidé v Pontevedra nekřičí. Poté, co město vykázalo veškerý provoz kromě nezbytného za svoje hranice, se nemusí snažit překřičet auta. Místo toho v tamních ulicích uslyšíte zpěv ptáků, cinkání kávových lžiček a konverzující lidské hlasy. Nebylo to tak vždycky. Když se Miguel Anxo Fernández Lores stal v roce 1999 starostou, projelo městem denně více aut, než kolik mělo obyvatel. Lores má ale jednoduchou filozofii: vlastnictví auta vám nedává právo okupovat veřejný prostor. „Copak je spravedlivé, že senioři nebo děti nemohou užívat ulici, protože jí zabírají auta? Jak může soukromý majetek – auto – zabírat veřejný prostor,“ ptá se řečnicky César Moqwuera, který je zodpovědný za městskou infrastrukturu.

Auta musí z kola ven

Lores se stal starostou po 12 letech v opozici a během jednoho měsíce vykázal auta z 300 000 metrů čtverečných historického centra a vydláždil jeho ulice žulovými dlažebními kostkami. „Centrum bylo předtím úplně mrtvé, byly tu jen drogy, auta a špinavý vzduch a spousta dopravních nehod. Lidé, kteří měli tu možnost, se raději odstěhovali. Na začátku jsme přemýšleli o tom, jak zlepšit podmínky pro dopravu. Nakonec jsme se ale rozhodli vrátit veřejný prostor rezidentům a zbavit se aut,“ vysvětlil starosta deníku The Guardian.

Když už, tak už

Zakázali autům projíždět městem a zbavili se parkovacích míst, protože auta kroužící a hledající místo k parkování představovaly největší podíl v provozu. Zavřeli v centru všechna klasická parkoviště a otevřeli podzemní garáže a záchytná parkoviště na okrajích města se 1 686 místy zdarma. Semafory a křižovatky nahradili kruhovými objezdy a pak „bezautovou“ zónu rozšířili ze středověké i na secesní část Pontevedra. V ostatních oblastech se doprava zklidnila zavedením rychlostního limitu 30 km/hod.

Auta nejezdí ani ve středověké, ani v secesní části města. Foto: Wikimedia Commons

Chránit životy i místní podnikání

A výsledky, které se dostavily, byly více než překvapivé. Na těch samých ulicích, kde při dopravních nehodách zemřelo mezi lety 1996 a 2006 třicet lidí, v dalších deseti letech přišli o život tři a od roku 2009 už nikdo. Emise CO2 se snížily o 70 % a téměř tři čtvrtiny kdysi motorizovaných cest se nyní odehrávají na kole nebo pěšky. Zatímco ostatní města v Galicii se vylidňují, Pontevedra přivítala 12 000 nových obyvatel (současná populace města je 80 000). Město nestaví žádné velké supermarkety dostupné pouze autem a místní podnikatelé, kteří by jim jinak nemohli konkurovat, dokáží přežít navzdory vleklé ekonomické krizi, se kterou se Španělsko potýká už léta.

Změny nejsou bez problémů

Levicový Lores je ale v tradičně konzervativní Galicii raritou, a přestože mu jeho urbanistické schéma vyneslo celou řadu cen, neobešlo se bez problémů. Lidé nemají rádi, když jim někdo říká, kam mohou a nemohou jet autem. Lores ale říká, že to, co se prezentuje jako právo, je ve skutečnosti privilegium. „Když se v ,bezautové´zóně chce někdo brát, nevěsta a ženich mohou jet v autem, ale všichni ostatní jdou pěšky. To samé platí pro pohřby. Nejvíce se ale reptá na to, že Loresovo schéma přineslo poplatek za vjezd do okrajových částí zónu a na nedostatek parkovacích míst.

Centrum Pontevedra v noci. Foto: Wikimedia Commons

Vlastními silami

Veškeré práce na úpravě infrastruktury byly financovány lokálně a nedostaly žádnou podporu od vlády ani kraje. „Nečerpali jsme ani žádné granty, všechno jsme zařídili vlastními silami,“ dodává Lores. Město nabízí spousty historických památek a pikareskních náměstíček a přímo vybízí k toulkám. Množstvím mostů přes řeku Lérez dostává svému jménu a láká také na nejlepší galicijské pláže a turistické stezky. A to všechno bez aut. Nechybějí mu.

Květnová výzva Do práce na kole 2022 zná své výherce i rekordy

Květnová výzva Do práce na kole 2022 zná své výherce i rekordy

Pořádající spolek AutoMat symbolicky zakončil 12. ročník Květnové výzvy Do práce na kole a ocenil výherce v jednotlivých kategoriích. Slavnostní vyhlášení proběhla a probíhají v 45 městech po celé republice.…
Kanoista Martin Fuksa: Projet se na čerstvém vzduchu a cítit se líp

Kanoista Martin Fuksa: Projet se na čerstvém vzduchu a cítit se líp

Sezóna sotva začala a kanoista Martin Fuksa už má čtyři zlaté medaile ze Světového poháru. Dvě získal v Račicích a dvě další polské Poznani. Martina jsme odchytli k rozhovoru na…
Výzva Do práce na kole (nebo pěšky či poklusem) nalákala k aktivní dopravě rekordní počet lidí

Výzva Do práce na kole (nebo pěšky či poklusem) nalákala k aktivní dopravě rekordní počet lidí

Na kole, koloběžce, pěšky či poklusem. Bez motoru se celý květen do práce přepravovalo téměř 24 700 nadšenců a nadšenkyň z celé republiky. Díky výzvě Do práce na kole, kterou…
Výzvu pořádá
Generální partner
Národní partneři
Mediální partneři