Proč na kole? Podívejte se, jak si stojí konvenční dopravní prostředky v produkci CO2

Proč na kole? Podívejte se, jak si stojí konvenční dopravní prostředky v produkci CO2
3. 1. 2022

Oxid uhličitý čili CO2 je v posledních letech veřejným nepřítelem číslo jedna. Kvůli tomu, že ho produkujeme enormní množství, je nám – mírně řečeno – stále větší horko. Porovnejme si, kolik CO2 produkují nejčastější dopravní prostředky.

Nejprve rychlý přehled (bereme data na území EU). Na celkové produkci skleníkových plynů v EU se doprava podílí 25–30 % , přičemž ta silniční z tohoto množství tvoří cca 72 procent, letecká 13,5 %, námořní 13,5 % a železniční jen 0,5 %.

To nejsou až tak překvapující čísla. Zajímavějším faktem ale je, že emise CO2 ve všech zmíněných hlavních sektorech klesají, až na jediný: dopravu, kde se naopak očekává další nárůst – a to u dopravy letecké.

Letecká doprava zažívá (když zrovna nezuří pandemie) neskutečný boom

Porovnání produkce CO2 různých dopravních prostředků

Tolik velká, trochu neuchopitelná čísla. Ukažme si teď příklad, kde si konkrétní cestu projedeme různými dopravními prostředky a porovnáme svou osobní stopu CO2. Používáme asi nejkomplexnější online kalkulačku dopravních dopadů.

Představte si, že se chcete dostat z Prahy do Drážďan. No… možná radši trochu dál… co třeba do Oslo?

Pokud sednete na průměrně obsazený vlak, počítejte, že za celou cestu čistě na vaši hlavu připadne asi 57,5 kg CO2. Zdá se to dost? Vaše auto by do vzduchu vypustilo zhruba čtyřikrát tolik, tedy 257 kg CO2. Říkáte si, že pokud naložíte auto čtyřmi lidmi, vyjde to zhruba nastejno? Matematicky ano, ale je tu jeden podstatný rozdíl: uvědomme si, že vlak pojede každopádně, protože mu to nařizuje řád, tady se nic ušetřit nedá. Vy ale můžete dalším emisím zabránit tím, že své auto necháte v garáži a místo toho pojedete třeba právě vlakem.

Asi tušíte, že nejhorší čísla vyjdou u letadla. V průměrně obsazeném letadle na vaši hlavu během tohoto 1140 kilometrů dlouhého letu padne 108 kg CO2. Cože? Méně než u auta? Bohužel, u letadel je to velmi zavádějící číslo. Jejich motory kromě CO2 totiž vypouští i látky jako oxidy dusíku, vodní páru a pevné částice, jejichž koktejl v atmosféře způsobuje, že klimatické dopady letu jsou dvakrát až čtyřikrát vyšší (nikdo nedokáže spočítat, kolikrát přesně) než účinek samotného CO2 (říká se tomu radiační působení). Lze ale říct, že je lepší do Osla letět letadlem než jet autem (opět ze stejného důvodu: letadlo poletí vždy, vaše auto vyjet nemusí). Pokud byste ale měli partu 200 lidí a přemýšleli, jestli si pronajmout speciální Airbus A320 jen pro vás, nebo jet padesáti plně obsazenými auty, auta by v součtu byla ke klimatu šetrnější…

Čísla pro autobusy bohužel kalkulačka nenabízí. Vycházela by ale trochu lépe než auta.

Pozn.: Ve všech kalkulacích jsou započítány i klimatické dopady produkce a distribuce potřebné elektřiny/paliva.

A pro zajímavost: Na kole byste cestou do Oslo vyprodukovali 9 kg CO2. To je skvělé, až na to, že jízda by vám trvala asi 140 hodin.

Tolik srovnání jedné cesty. Teď si posviťme na jednotlivé dopravní prostředky. Jejich produkci CO2 si navíc rozpočítáme na osobokilometry.

Cesta vlakem je pohodlnější, udržitelnější a často je pohlednější

Auto

Automobilky jsou jako jedni z největších producentů CO2 neustále nuceny snižovat jeho emise. Rovnice je prostá, čím úspornější motor (méně žere), tím méně CO2. Zde už ale výrobci narážejí na konstrukční limity (nebo začnou podvádět, viz aféra Dieselgate). Aktuální průměrná produkce osobního automobilu je cca 110 g CO2/km. Pokud tedy jedete typicky ve dvou (v Evropě cestuje průměrně 1,7 pasažéra na auto), tak vypouštíte 55 g CO2/km na osobu. Jestli ve vašem autě průměrně najedete 20 000 km ročně, vypustíte 2,2 tuny CO2, tedy asi dvojnásobek toho, co váží vaše auto.

Tip: Vypočítejte si, kolik CO2 produkuje vaše auto

Auta s hybridním pohonem produkují zhruba o čtvrtinu méně CO2. Plug-in hybridy o tři čtvrtiny méně. Nejvhodnější jsou v tomto ohledu elektrická auta. První háček je v ekologické likvidaci jejich baterií, ale uvidíme, jak si s tím poradí vývoj. Druhý háček je, že u všech těchto „čistších aut“ jejich klimatické dopady závisí na složení energetického mixu v dané zemi. Když má i ten nejčistší elektromobil výfuk v uhelné elektrárně (momentální stav ČR), tak to žádná ekologická hitparáda není. Mezi zeměmi se tento mix samozřejmě hodně liší.

Autobus

Jak si vedou autobusy? Průměrný bus spotřebuje 32 litrů nafty na 100 kilometrů a vypustí asi 1 kg CO2 na jeden kilometr. Pokud je obsazený (dejme tomu 40 lidí), na každého cestujícího připadne 25 g CO2/km. Ale opět, v podstatě je jedno, kolik lidí v autobuse sedí, pojede prázdný i plný a prostě produkuje oněch 1000 g CO2 na každý ujetý kilometr. Roli tedy hraje, jestli proto radši necháte auto doma a nevytvoříte další zbytečné emise.

Vlak

Dieselové vlaky při průměrné obsazenosti produkují na každého pasažéra 70 g CO2/km. Elektrické vlaky na jednoho pasažéra produkují 50 CO2 g/km (kde je započítána výroba elektřiny v průměrném energetickém mixu v EU). Opět, pokud pošilháváte po číslech pro auta: je lepší jet tímto vlakem než startovat další motor navíc.

Letadlo

I když letecké společnosti často své dopady na životní prostředí lakují narůžovo, tato doprava je pro naši planetu ta jednoznačně nejvíce zatěžující. Tvoří sice méně než 3,5 % emisí skleníkových plynů v celkovém koláči producentů CO2 v EU, zároveň ale představuje nejrychleji rostoucí segment (samozřejmě když nepočítáme aktuální covidovou pauzu). Na celém světě vzrostl počet létajících cestujících z 1 miliardy v roce 1990 na 4,3 miliardy v roce 2018. Důvody jsou logické: zpáteční letenka do Paříže v roce 1990, kdy byl průměrný plat kolem 3000 korun, stála průměrně 11 000 korun (více než tři platy). Dnes, kdy je průměrný plat téměř desetinásobný, stojí běžně zpáteční letenka do Paříže 3000 – 4000 korun (skoro pouhá desetina platu). Dá se říct, že letenky jsou třicetkrát dostupnější!

Pro mnoho lidí je těžké nelétat, když je to nejrychlejší, a navíc takto laciné. Ekologie jde pak lehce stranou. Jak je ale možné, že jsou ceny letů takto nízké? Když pomineme různé slevové akce, ceny jsou trvale uměle snížené díky lobbingu leteckých společností a výrobců, například na rozdíl od automobilového paliva stále není zdaněn letecký petrolej. U letenek neplatíme dokonce ani DPH. Mezinárodní letecká doprava je také doposud vyčleněna z pařížské klimatické dohody a není tak přímo tlačena ke snižování emisí. Ekologičtější formy dopravy (tedy všechny) jsou tak silně znevýhodněny.

Elektroauto jako řešení? Ano, ale…

Pokud se chceme dobrat k tomu, kolik CO2 produkujeme při cestách letadlem, není to úplně jednoduché. Emise letadel na osobokilometr se značně liší – závisí na velikosti a typu letadla, podílu cestujících, podílu nákladu při daném letu a také na délce cesty a počtu mezipřistání na trase. Účinky množství emisí na klima (radiační působení) jsou také větší ve vyšších nadmořských výškách.

Když ale všechno zprůměrujeme, dostaneme spotřebu paliva na jednoho cestujícího asi 3,4 l / 100 km a z toho vyplývající emise cca 100 g CO2 na osobokilometr. To je podobný údaj jako u auta obsazeného jednou osobou. V čem je tedy problém? V tomto čísle není započteno radiační působení a nezapomínejme ani na samotnou délku leteckých cest. Při nich se nepřesouváme desítky či stovky kilometrů jako v autech, ale spíše tisíce, což opět znamená více CO2.

Když nejedete do Oslo, ale do práce…

Tak co říkáte? Není to černobílé ani jednoduché. A to řešíme jen CO2. Stejné srovnání bychom mohli provést u spotřeby neobnovitelných zdrojů, záboru půdy, vlivu na úbytek ozonové vrstvy, okyselování vzduchu/půdy/vody, eutrofyzaci (nepřirozené dodávání dusíku a fosforu do půdy), toxických vlivů na životní prostředí, tvorby smogu, hluku atd.

Takže pokud nemáte zrovna namířeno do Oslo, za oceán či na druhý konec republiky, každý kilometr, který překonáte při pohybu po městech bezmotorově, se počítá. Pojďte s námi do Lednové výzvy (registraci spouštíme od 5. 1. 2022) a přesvědčte se, že je to nejen možné, ale i příjemné. Přepravujte se na vlastní pohon poslední lednový týden a vyhrajte startovné (včetně balíčku s originálním účastnickým tričkem) do výzvy květnové. 

Na kole po celý rok – i v zimě

Na kole po celý rok – i v zimě

Čtvrtý ročník Lednové výzvy motivuje k využití bicyklu i mimo hlavní cyklistickou sezónu. Přinášíme několik důležitých rad a postřehů, které dala do kupy redakce Prahou na kole a které by…
Proč se zapojit do Lednové výzvy Do práce na kole?

Proč se zapojit do Lednové výzvy Do práce na kole?

Kolo a chůzi jako dopravní prostředky po celý rok využívá stále více lidí. V Praze vzrostl počet průjezdů na kole v porovnání v předcovidovým obdobím o 50 %. Už počtvrté…
Nejde jen o dopravu aneb 5 oblastí, ve kterých cyklistika zlepšuje život ve městech

Nejde jen o dopravu aneb 5 oblastí, ve kterých cyklistika zlepšuje život ve městech

Počty lidí, kteří v celosvětovém měřítku používají kolo jako dopravní prostředek, a ne jako sportovní náčiní pro rekreaci, neustále rostou. Vzhledem k tomu, že cyklistika je na krátké a střední…
The challenge is organized
auto*mat
General partner
Komerční banka Bikero GLS
National partners
Media partners