Chcete ušetřit? Nechte se namotivovat výzvou Do práce na kole a zbavte se auta

Vlastnictví auta může být pohodlné, ale také velmi drahé, a to jak pro majitele, tak pro společnost jako celek. Mezinárodní tým výzkumníků spočítal, že celoživotní náklady (50 let) na vlastnictví malého auta typu Opel Corsa, jsou zhruba 600 000 eur (tedy téměř 14,5 milionu Kč), z čehož 41 % platí celá společnost. Mercedes GLC vyjde celoživotně na více než 950 000 eur.

Výzkum vycházel z reality německé, ale jeho principy fungují i v jiných zemích. „Auto je jednou z nejdražších spotřebních věcí v domácnosti, přesto se jeho soukromé a veřejné financování dost podceňuje. Ať už jde o náklady na kilometr, rok nebo celoživotní řízení,“ vysvětlil Forbesu vedoucí výzkumu Stefan Gösling. Auto je drahý špás nejen kvůli své vysoké pořizovací ceně a rychle ztrácející hodnotě, ale také kvůli dalším nákladům: pojištění, opravám a pohonným hmotám. Veřejné náklady, známé jako negativní externality, pak zahrnují emise, mýto, hluk, zranění a úmrtí při nehodách, poškození silnic a náklady na zdravotní systém jako cenu za lenost.

Kolik můžete ušetřit?

Další podporu pak představuje parkování zdarma na mnoha různých místech. 250 miliónů amerických aut má k dispozici zhruba 2 miliardy parkovacích míst a přesto 95 % času stojí na jednom místě. Gössling založil své kalkulace na řízení osobního auta a 15 000 najetých kilometrech ročně v průběhu 50 let. I předchozí studie za použití jiných parametrů dospěly k podobným závěrům. Například roce 2007 ve své knize Deep Economy environmentalista Bill McKibben píše: „Domácnosti mohou za život ušetřit i 750 00 dolarů, pokud veřejná doprava funguje natolik dobře, že si nemusí pořizovat druhé auto.“

Masové vlastnění auta je nesmysl

A Mr. Money Mustache, jehož pravé jméno je Pete Adeney a který bloguje pro 350 000 pravidelných čtenářů v eseji o tom, jak odejít do penze mladý a stále si pohodlně žít, prohlásil, že typický americký pár, který jezdí do práce dvěma auty, to za deset vyjde dohromady na 250 000 dolarů. Auta totiž stojí mnohem více peněz, než si běžně lidé uvědomují. V roce 1974 spočítal rakouský filozof Ivan Illich ve své knize Energy and Equity, že s průměrným příjmem pracujeme polovinu týdne na náklady spojené s provozem auta. Podle něj věnuje svému autu typický Američan více než 1600 hodin ročně, tráví tedy čtyři ze svých 16 hodin vzhůru buď v autě nebo prací na jeho financování. A ekonom Adam Ozimek tweetoval nedávno, že masové vlastnictví auta nedává žádný ekonomický smysl. „Utratit 40 000 dolarů za auto se mi intuitivně zdá jako něco, co uděláte, když máte majetek v hodnotě několika milionů a vyděláváte 400 000 dolarů ročně. Přesto to normální lidé pořád dělají! Jsem z toho unesen.“

Fungující veřejná doprava je základem změny

Transportní tabu

Gössling, německý vědec pracující ekonomické fakultě Linného univerzity ve Švédsku, je z faktu, že drahé vlastnictví auta se považuje za zlatý standard i mezi běžnými, a dokonce i nízkopříjmovými lidmi, unesen úplně stejně. Ano, spousta infrastruktury vyzývá k používání auta, ale je známý také fakt, že mnoho lidí cestuje autem na velmi krátké vzdálenosti, i když by bylo mnohem levnější a zdravější dojít pěšky. Většina politiků se podle Gösslinga ale ani nepokusí dostat lidi z aut. „Jde to transportní tabu, kterého se politicky nesmíte ani dotknout, jinak se ošklivě spálíte,“ řekl Forbesu.

Jak platit za silnice?

Důležitá je také cena silnic. Britská parlamentní transportní komise twetovala počátkem února, „že je čas na upřímnou debatu o zdanění motoristů“ a její report navrhuje, že správné by bylo platit za každý ujetý kilometr. Jde jistě o emotivní téma. V roce 2007 podepsalo 1,8 milionů Britů petici proti zpoplatnění silnic, právě z obavy ze zvyšování nákladů na používání aut. Aby předešla podobné argumentaci, komise ve své zprávě zdůrazňuje, že takové zpoplatnění nemá sloužit jako mechanismus pro snižování najetých kilometrů a že většina motoristů by nakonec zaplatila „stejně nebo méně, než platí nyní“ ve stávajícím systému.

Mobilní i bez auta? Nechceme!

Kdo to tedy platí? My všichni. Společnost dotuje motorismus, což není fér vůči těm, kteří auto nevlastní. „Jedna z pěti německých domácností nemá auto, přesto na individuální motorovou dopravu přispívá,“ říká Gössling. Pro ty, kteří vydělávají hodně peněz, není nic z výše uvedeného podstatné. Pokud je ale váš příjem nižší, celoživotní náklady na vlastnictví a provoz auto už mohou pěkně bolet. Podle Gösslinga by bylo řešením, kdyby města byla designována tak, aby v nich lidé mohli být mobilní i bez auta. Jenže to je řešení, které by se nemuselo líbit „výrobcům automobilů, kteří jsou úzkostní z představy, že by lidé nekupovali auta“.

Kde je infrastruktura, jsou i její uživatelé

Infrastruktura je klíč

„Náš výzkum ale neříká, že je potřeba lidem brát jejich auta, říká jen, že je nejspíš ekonomicky rozumnější investovat do infrastruktury, která je levnější, například ta pro aktivní mobilitu. Tu pak lidé začnou automaticky využívat. V Německu roste popularity cyklistiky velmi rychle,“ říká vědec. A dodává, že k ní nikdo nikoho nenutil, lidé ji sami chtějí. Chtějí být zdravější. Řady studií dokládají, že aktivní doprava není dobrá jen pro fyzické zdraví, ale i pro to mentální. Ve městech je navíc cyklistika mnohem rychlejší než doprava autem.

Auto místo dovolené

“Změna může přijít rychle a lepší pochopení celkových nákladů na osobní automobilovou dopravu ji může ještě uspíšit. Obzvlášť u lidí, kteří si nyní kvůli vlastnictví auta nemohou dopřát třeba dovolenou. „Většině nízko a středně příjmových domácností škodí přístup, který upřednostňuje osobní automobilovou dopravu před dostupnějšími a ke zdrojům šetrnějšími způsoby přepravy. Tato politika nutí mnoho domácností, aby si kupovaly více vozidel, než si mohou ve skutečnosti dovolit, a ukládá velké externí náklady na lidi, kteří využívají veřejnou dopravu, cyklistiku a chůzi,“ píše se v závěru Gösslingovy studie.

Přidejte se také k tisícům nadšenců po celé republice, kteří se po celý květen přepravují v rámci výzvy Do práce na kole aktivně a na vlastní pohon. Třeba uvidíte, tak jako většina z nich, že je to nejen zdravější, ale také rychlejší a příjemnější. Život bez auta si kdysi neuměla představit spousta z nás. Účastí ve výzvě, kterou už 12 let pořádá spolek AutoMat, zároveň pomůžete přitáhnout pozornost k problematice potřeby kvalitní infrastruktury pro chodce a cyklisty i ve vašem městě.